Jsme rádi, že Vám můžeme představit naší novou kategorii! S potěšením Vám můžeme slíbit, že každý týden Vám přineseme alespoň jeden zajímavý rozhovor ať už s hráčem, trenérem nebo s členem vedení našeho klubu. V rozhovorech lehce nahlédneme do osobního života, ale spíše se budeme zaměřovat právě na ten hokejový. Budeme moc rádi, když budete reagovat na naše výzvy na našich profilech Facebooku a Instagramu, kde Vám také dáme možnost položit našim členům různé otázky.
V kolika letech si začal s hokejem a kdo tě k němu přivedl?
Začínal jsem ve třech letech a přivedl mě k němu můj táta.
V jakém týmu si poprvé odehrál svoji sezónu, vzpomeneš si?
Svojí první sezónu jsem tuším odehrál ve druhé třídě za Kometu Brno.
Na jakém postu jsi začínal?
Když jsem začínal, tak se v té kategorii posty moc neřešily. Tehdy se hrál minihokej v poměru 3 na 3, takže tam všichni hráli obránce i útočníky. Jakmile jsme ale začali hrát velký hokej, tak odjakživa hraji obránce na pravé straně, s výjimkou minulé sezóny, kde jsem zkoušel post útočníka.
Zkoušel ses někdy obléct do brankářské výstroje?
Minulý rok na tréninku, když už končila sezóna a v zápasech už téměř o nic nešlo, tak jsme měli zábavné tréninky, kdy jsme se mohli s brankáři vyměnit a zkusit si to.
A zkusil sis to? Jaký to byl pocit?
Nene, nešel jsem do toho. Představa, že na mě letí puk a já ho mám chytit není moc příjemná … (usmívá se)
V minulosti si hrál za Kometu, proč si přešel do Warriors?
Tehdy jsem hrál za Kometu, ale věděl jsem, že na ledě nebudu mít velký ICE-TIME(doba na ledě). Zrovna tou dobou mě kontaktoval Warriors s nabídkou. Věděl jsem, že tady příležitost většího ICE-TIME dostanu a protože jsem tu měl taky kamarády a bývalé spoluhráče, tak jsem přestoupil. Díky tomu jsem tu odehrál i svojí první sezónu v extralize dorostu.
Jsi v našem týmu spokojený? Je něco, co tobě i spoluhráčům v týmu chybí?
Z pohledu hráče je to za mě vše v pořádku. Jen by to chtělo novější halu, ale třeba se toho někdy v budoucnu dočkáme. Ještě je škoda, že nefasujeme hokejky. To mi oproti minulému roku hodně chybí.
Nyní jste díky týmovým výkonům na čele tabulky. Znamená to, že postup máte jistý. Potěšilo Vás to v kabině, když Vám to trenér Sýkora sdělil?
Určitě. Měli jsme z toho radost a byly jsme z toho nadšeni. Řekli jsme si ale, že nesmíme přestat hrát a pořád musíme chtít vyhrávat a sbírat body, protože by bylo zbytečný ztrácet takto zbytečně body, i když už je teď díky postupu nepotřebujeme. Chceme si nahnat co nejvíce bodů.
Myslíš si, že je velký rozdíl mezi kategoriemi dorostu a juniorky?
Myslím si, že z pohledu fanouška je rozdíl velký, ale jakmile jste na ledě, tak se musíte alespoň přizpůsobit, takže takový velký rozdíl to zase moc není.
Měl si někdy náladu skončit s hokejem a „pověsit rukavice na hřebík?“
Abych řekl pravdu, tak mockrát … Myslím si, že většina kluků takovou náladu měla už taky. Jsou doby, kdy Vás to zrovna moc nebaví, ale důležitý je pořád bojovat …
Jste v kabině dobrá parta?
Myslím si, že ze všech kabin, kde jsem byl je tato asi nejlepší. V Kometě to bylo dost konkurenční, ale tady jsme všichni kámoši a podporujeme se.
Podělíš se s námi o nějaký tvůj trapas na ledě?
Na konci tréninku jsme jezdili nájezdy. Když jsem se dostal na řadu, tak mi před bránou vjela brusle do hrany a spadl jsem hlavou přímo na ni. Nic se mi naštěstí nestalo, ale všechny to pobavilo (usmívá se)
S kým si rozumíš aktuálně na ledě nejlépe?
Teď asi nejvíc s Hamřou(Jan Hamřík), který se mnou hraje v obraně. Z útočníků to je Novas(Honza Novotný) a Zelda(Filip Zelinka)