Davide, v kolika letech si poprvé nazul brusle?

Bylo to ve čtyřech letech v přípravce na hale Úvoz za náš tým Warriors Brno. Přivedl mě k hokeji můj táta, ale odkoukal jsem to od bráchy a zalíbilo se mi to.

Aktuálně hraješ pravé útočné křídlo, neuvažoval si někdy nad změnou postu?

Ano. Chtěl bych hrát obránce, ale ... asi se to nikdy nestane.

Proč myslíš?

Odjakživa jsem útočník, tak asi bude lepší, když zůstanu v útoku. Navíc teď máme před sebou těžké zápasy, takže není čas měnit post.

Jak by si zhodnotil svůj dosavadní výkon na ledě?

Musím přiznat, že letošní sezónu se mi daří, ale mohlo by to být ještě určitě lepší. Vděčím za to ale především trenérům a klukům v kabině, takže to není jen moje zásluha...

V této sezóně si v rámci hostování odehrál pár zápasů za Kometu, přineslo ti to něco?

Sice jsem si v zápasech moc nezahrál, ale určitě mi to dalo další nové zkušenosti a naučil jsem se nové věci. Ať už v zápase nebo na tréninku.

Kometa má tréninky dorostenců některé dny v týdnu velmi brzy ráno. Nebyl ze začátku problém vstávat tak, aby jsi tam mohl být na pátou hodinu ranní?

Ze začátku jsem problém měl, ale po nějaké době si na to člověk zvykne. Občas si trochu zanadává, ale stejně nakonec přijde. (usmívá se)

Chtěl bys za Kometu v budoucnu ještě někdy nastoupit?

Pokud by se naskytla možnost, tak určitě bych ji hned bral.

Když zavzpomínáš na své začátky, jsi nyní rád, že tě vychoval právě náš klub?

Tak určitě ano... Nechci a ani nemohu říct důvody, ale z mého pohledu je lepší začínat v takovém menším klubu jako je Warriors, než ve velkoklubu. Jsem za to teď rád.

Je podle tebe mezi kategoriemi dorostu a juniorku nějaký větší rozdíl?

Tak to je jasný... jsme mladší, takže ta fyzička a síla bude určitě úplně jiná, takže určitě to bude rychlejší než v dorostu.

Chtěl bys někdy vyzkoušet zápas s naší juniorkou?

Určitě. Určitě bych to chtěl zkusit. Láká mě to a byl bych strašně moc rád, kdybych dostal šanci nabrat nové zkušenosti.

Tvůj starší bratr Aleš je také šikovný hráč a v minulosti hrál také za náš klub. Vyměňujete si navzájem zkušenosti? Inspiroval jsi se od něj už?

Ano, inspiroval, a v hodně věcích. Také se mě někdy na něco zeptá, ale inspiruji se spíše já od něj.

Jste podle tebe v kabině dobrá parta?

Tento rok jsme skvělá parta. Nebylo to ale vždy tak dobré, protože například dva roky zpět tu moc dobrý kolektiv nebyl. Tento rok je to podle mě tak, jak má být. Hrajeme srdcem a myslím si, že to nám neskutečně pomáhá a díky tomu také vyhráváme.

Myslíš si, že se Vám podaří přeskočit první Třebíč a probojovat se tak do boje o extraligu?

Máme to dobře rozhraný. Když o víkendu vyhrajeme za všech šest bodů, tak se můžeme dostat na první příčku a já věřím, že to všichni společně zvládneme.

Popravdě, napadlo tě někdy skončit s hokejem?

NE, nikdy. Měl jsem toho maximálně „plný zuby,“ ale hokej mě strašně moc baví a hokejem se chci živit, takže jsem nad skončením nikdy neuvažoval.

Vzpomeneš si na některou situaci z ledu, která se vryla do paměti?

Když jsme na konci minulého roku hráli tady doma ten přátelák s Kanadou a my jsme stáli na modré a poslouchali obě dvě hymny. Bylo to něco, co jen tak někde a často nezažiješ. Byl to nádhernej pocit a určitě na toto jen tak nezapomenu.

Čeho by si chtěl v hokeji dosáhnout?

Jednoznačně bych chtěl být jednou draftován do NHL, ale to je moc dlouhá cesta. Chtěl bych si také zahrát Českou extraligu.

Když zrovna netrénuješ nebo nehraješ hokej, co děláš ve svém volném čase?

Občas si zajdu zastřílet na střelnici. S klukama plánujeme, že začneme chodit pravidelně mimo tréninky do posilovny, ale ještě to nemáme jistý. Jinak se ale domluvíme a relaxujeme u PlayStationu 4.

Kdyby si měl z kabiny vybrat jen tak nějakého spoluhráče, kdo by to byl?

No... Tadeáš Gryc. A na led bych si vzal do útoku Filipa Zelinku.